Přiznávám se, že je to už nějakou dobu, co u cz/sk rapu nevnímám významy textů. Proč už mě nezajímají? Proč už semnou nerezonují tak, jako dříve? Jedinou vyjímkou, kdy vnímam význam textu, je, když ho sám tvořím.

Myslím si, že nejsem zdaleka jediný, kdo se dostal do téhle fáze nezájmu o myšlenky v textech. Když si uvědomíš, že posloucháš rap cca od 14 let (nebo od té doby, kdy ses vlastně začal zajímat o hudbu a právě rap tě namotal) tak je to celkem logický vývoj. V tomhle věku (a výše) se lidská osobnost silně proměňuje a zaujímá postoje. Nebo alespoň chce zaujímat postoje. A to jak vůči světu kolem sebe, tak vůči sobě samému. A to je přesně ta doba, kdy dokážeš poslouchat monotóní DeFuckTo nebo hnusné Lyrik derby z roku 2002 a je ti to jedno. Potřebuješ především obsah, formu až tak neřešíš.

Nic proti Lyrik Derby, tyhle kompilace mají v rámci historie CZ/SK rapu určitě své pevné místo. Každopádně pro posluchače současného rapu, je asi většina hudby na těchto kompilacích neposlouchatelná. A většina „rapových pamětníků“, kteří tyhle desky pořád poslouchají, si to  sice nechtějí přiznat ale spíše než z uměleckého hlediska je poslouchají z nostalgie.

Ale zpět k vývoji rapového posluchače; Mám pocit, že moje generace (teď je mi 23) se v poslechu vyvíjela stejně tak, jako se vyvíjel samotný rap. Začli jsme rap vnímat někdy v roce 2007 (YouTube existuje od roku 2005 – pocházím tedy  z doby, kdy si každý, kdo mohl, vypaloval CDs a dělal vlastní „sbírku“), kdy nebylo tolik tvorby, abychom ji nezvládli od devadesátých let všechnu naposlouchat a napojit se na současné tendence té doby. Náš vkus tedy rost spolu s vývojem česko-slovenského rapu. Trochu smutné, já vím. Každopádně dopadlo to nejlépe jako mohlo, už poslouchám jenom flow.

CZ/SK rap mě po obsahové stránce nudí z několika důvodů:

Zaprvé: Pořád se opakují podobné myšlenkové pochody, postoje a názory. A po určité době, kdy si z rapu vezmeš ty revoluční myšlenky a názory, už je nepotřebuješ znova a pořád dookola poslouchat, ikdyž sou pokaždé v trochu jiném kabátu.

Zadruhé: Náš jazyk není pro rap až tak libozvučným, takže výsledné skladbě neskutečně ubírá, pokud umělec upřednostňuje obsah nad formou. Zní to možná povrchně, ale u cz/sk rapu to platí dvojnásob; pokud to nezní, tak to prostě nejde poslouchat. Proto jsem z části narážel na Lyrik Derby. Myslím si, že jedním z těch, kdo tohle dávno pochopil je třeba rapper Ego. Nebo třeba boyz ze Supercrooo a mnozí další… Vyjádřit se pouze skrze formu, to je ten art, který poslouchám nyní.

Zatřetí: Názory si tvořím sám, chci se bavit, kreativně rozvíjet a odpočívat. A to je skvělá věc, kterou umí právě flow. Dokáže bavit svou kreativitou i pestrostí. Stejně tak v nás dokáže vyvolat spousty silných emocí a nálad.

A tím bych to asi ukončil. Flow mi zkrátka v posledních letech v rámci cz/sk rapu dokáže dát více, než klasicky obsah textu. Nečekaný posun ale je to tak. A jsem přesvědčený, že i tohle je jasný důkaz plně neodkrytých rozměrů umění rapu jako takového. Těším se na vývoj, který předznamenal třeba mumble rap. Doba, kdy půjde o významy vyjádřené pouze skrze flow…